Historie obce
První dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Na území obce se nacházely 2 osady – Třebešice v severnější části, v místech kde se říká “v Ohradách“ s feudálním sídlem a Debrník s kostelem v jižnější části. Debrník, který splynul se sousedními Třebešicemi, se v písemných pramenech naposledy objevuje v 1. pol. 16. století. Dříve farní kostel Debrník dnes filiální kostel Všech svatých ve vlašimském vikariátu pražské diecéze stojí na jižní straně obce. Kruhová apsida kostela je vystavěna v románském slohu a potvrzuje jeho značnou starobylost. Kostel mohl být vystavěn ještě v I. čtvrtině 13. století a barokně přestavěn v roce 1769. V té době byl údajně bez klenby a měl již chatrnou střechu. Další přestavba proběhla v roce 1829 kdy byla západním směrem prodloužena loď. (kostel Všech svatých).
1. července 1651 koupil statek třebešický (sídlo, ves s filiálním kostelem, Litichovice a 4 grunty v Býkovicích) rytíř Tomáš Sohier z Windmühle (1603–1679), nejvyšší lajtnant Wernierského regimentu kýrysníků a jeho manželka Ottilia Sohierová z Windmühle (1622–1657), dcera Serváce Engla z Engelflussu a na Mníšku. Oba jsou pochováni ve zdejším kostele Všech svatých a náhrobky se dochovaly do současnosti. Měli 4 syny a dceru. Jana Tomáše, Alexandra, Arnolda, Serváce a Marii Magdalenu. Známi jsou pouze Jan Tomáš a Marie Magdalena.
Jan Tomáš Sohier z Windmühle (1645–1683), který roku 1668 převzal Třebešice, měl za manželku Annu Polyxenu, baronesu de Gerart († 1700), dceru Václava Marka z Gerartu. Manželství bylo bezdětné a po smrti Anny Polyxeny zdědil Třebešice a statek čeňovický, který Sohierové přikoupili, její bratr Leopold Jakub Marek (manželka Marie Terezie Čejková z Olbramovic). Po smrti Leopolda Jakuba Marka zdědila panství Marie Magdalena, rozená svobodná paní Sohierová z Windmühle (1657–1726), která se provdala za Františka Leopolda Bechyně z Lažan a na Rozsochatci (1659–1736). Měli tři syny a pět dcer. Marie Magdalena byla prababičkou polního maršálka Josefa Václava Radeckého z Radče. Smrtí Marií Magdalenou vymírá rod Sohierů po přeslici.
Roku 1704 prodal František Bechyně po ní zděděné statky Juditě Alžbětě provdané i rozené hraběnce z Götzu, choti Jana Maxmiliána hraběte z Götzu, majitele šternberského panství, který byl apelačním radou a tajným radou císaře Karla VI.
Jejich dceru Marii Barboru z Götzu si vzal za manželku František Antonín hrabě z Roggendorfu a vyženil tak šternberské a třebešické panství. Když roku 1739 zemřel, zanechal svůj majetek velmi zadlužený. Vdova a jeho dědička, hraběnka Marie Barbora z Rogendorfu, prodala 30. června 1752 veškerý majetek emauzskému klášteru v Praze. Tento klášter totiž zapůjčil panstvu 7 000 zl. a po jejich nesplacení se pak stal majitelem statku třebešického, čeňovického i vysokolhotského.
V obci bývala škola (1771–1975), fara, záložna, divadelní spolek, knihovna, koloniál, 2 hospody, pivovar (který se připomíná již roku 1603. Voda k vaření piva se brala ze studny, která se jmenuje „Barbora“, lihovar a mlýn, který zanikl po roce 1950.