Obec Psáře

První písemné zmínky o Psářích jsou z roku 1352, o Dubovce z roku 1471. V Psářích byla původně tvrz, někde v místě poblíž původního rybníčku.

       Jak je patrné ze stabilního katastru z roku 1840, návesní prostor byl trojúhelníkového tvaru, obestavěn zemědělskými usedlostmi s převážně štítovou orientací obytných budov i hospodářských stavení. Statky měly dvory oddělené od zemědělsky obhospodařované půdy. Mezi dvorem a sadem většinou byla průjezdní stodola. Uvnitř návsi byla situována drobná ostrůvkovitá zástavba, která se sem dostala po vyčerpání všech stavebních parcel na obvodě návesního prostoru. Zde byly drobné objekty s minimálními zahrádkami, jako pastouška , obecní sýpka apod. Při vyústění cesty od východu do návsi byl v ostrůvkovité poloze situován kostel se hřbitovem. Cesta východně (stará na Střekov nad Sázavou) nebyla v té době obestavěna, obestavba je pozdějšího data. Na severní straně této cesty je obecní zástavba obytná, na jižní straně hospodářská. Původně největší statek v této obci jižně od této cesty byl přestavěn na zemědělský areál velmi necitlivě. Západně a jižně od obce byly zamokřené louky. Jižně za velkým statkem byl rybníček, ze kterého vytékal potok Z obce vedly čtyři cesty ve směru na východ, západ, severně a jižně. Figura obce zůstala zachována dodnes, pochopitelně jsou zde patrné běžné stavební prohřešky vzniklé převážně v době socialismu.

       Kroniky – dochovala se pouze novější kronika, starší byla ztracena v roce 1989. V obci působili tito kronikáři : pan učitel Mojmír G Němec (od roku 1933), pan učitel Ant. Karlík (od roku 1944), paní Eliška Strnadová ( od roku 1983). Nicméně kronikář si pořídil výtah ze staré ztracené kroniky. Název Psáře je zřejmě odvozen od ošetřovatelů loveckých psů – psářů. V 10. – 11. století bylo na místě Psářů zřejmě tvrziště,obehnané příkopem. Nacházelo se u rybníka u lesa jižně od dnešní obce. Ve 13. století patřily Psáře Šternberkům. Po usazení lovčího ve Šternberku ztratili psáři u tvrze na významu a zanikli, název však zůstal.Dle údajů v kronikách se můžeme dohadovat, že kostel v Psářích byl vystavěn snad roku 1350 Šternberky jako farní kostel. V roce 1406 byli v Psářích husité – kostel byl „pod obojí“ až do roku 1624. V roce 1629 majitel panství hrabě Kinský prodal Kácov a Psáře. Od roku 1875 spravovaly kostel Zdebuzany. V roce 1864 byla provedena obnova kostela, byla přistavěna věž, byly instalovány 3 zvony, u oltáře nový obraz od Hellicha. Stará fara a hřbitov sahaly původně až pod čp. 21. Tolik k historii kostela uvádí kronika.

       Dle Uměleckých památek Čech (Academia 1978) se jedná o původně gotický kostel, připomínaný již ve 14. století. Přestavěn byl v roce 1863 – 64. Je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií na severní straně. Má půlkruhově ukončená okna. V lodi kostela je strop a kruchta nesená na dvou sloupech, vítězný oblouk je půlkruhový, v presbytáři přestropení, sakristie klenuta valeně s lunetami. Zařízení: - hlavní oltář barokní, s obrazem Nejsvětější trojice od J. Hellicha z roku 1863, kazatelna barokní, pololidová práce s malovaným obrázkem na řečništi a na schůdcích. Zvonice je včleněna do zdi obklopující hřbitov kolem kostela. Zvonice je z roku 1863, pseudogotická, obdélná s mohutnými rizality na delších stranách, s dřevěnou věží, krytá šindelem.

       Sbor dobrovolných hasičů byl založen v r. 1909, po I. světové válce byla vystavěna hasičská zbrojnice vedle kovárny. Od roku 1932 působil v obci dramatický sbor. Na Veselce byl zájezdní hostinec, který vedl pan Poupě. Dále v bývalé hájovně byl Čapkův hostinec (prodán 1823).

       V r. 1939 byl odsouhlasen záměr elektrifikace obce. Záměr byl realizován v roce 1946. Veřejný rozhlas byl zaveden v r. 1948, telefon v r. 1949. Prodejna Jednoty byla otevřena v r. 1950 čp. 19. Po skončení výuky ve škole pak byla prodejna přestěhována do této budovy. Škola byla postavena v r. 1928 – 1. až 5. ročník. Pro nedostatek dětí byla uzavřena v roce 1959 (pouze 9 dětí). Děti pak jezdily do školy v Kácově. V roce 1952 započala kolektivizace a bylo založeno družstvo. Na Veselce čp. 25 byla strojní traktorová stanice, v čp.12 konírna a chlévy. Družstvo hospodařilo velice špatně – téměř se rozpadlo. Na zahradě čp. 22 byl vystavěn kravín a vepřín. Dále byly vystavěny nové rodinné domky č. 38, 6, 48, 9, 4. V roce 1961 byla zahájena výstavba dálnice D1, dokončena byla v roce 1976. Dálnice život obce ovlivnila negativně hlukem, zároveň však v obci byly provedeny investice. V těchto letech byl opraven kostel, na střechu byl položen šindel. Rovněž byla přestavěna škola na samoobsluhu a byty, byl zadaptován obecní úřad ( zasedací místnost, knihovna, sklad CO, klubovna). Byla realizována vodní nádrž Želivka se štolovým přivaděčem. Následkem této stavby bylo stržení vody ve studních v obci. Bylo nutno vybudovat obecní vodovod ( v r. 1974). Po otevření dálnice byly vyasfaltovány všechny cesty v obci, byla provedena úprava návsi. JZD postavilo sušičku a kolny. Na Lipině byly vybudovány dva rodinné domky pro lesáky. V r. 1960 došlo ke sloučení družstva s Tehovem, později se přidala Nemíž, Soušice a Tichonice. Sídlo tohoto velkého JZD bylo na Veselce. Do r. 1976 družstvo relativně prosperovalo, následně pak bylo přes odpor členů družstva sloučeno se Státním statkem Vlašim.

       Co se týče následné výstavby, od r. 1973 do r. 76 byly zastavěny 3 parcely. V r. 1976 – 81 byla provedena modernizace rybníku Poupě, výsadby na návsi v Psářích a Dubovce, na Lipině byly vysazeny hlohy. Dále byly vysazeny jalovce u pomníku padlých, živý plot a stříbrný smrk, lipka v trojúhelníku u kostela pak byla vysazena v r. 1980. Hospodářské stavby byly realizovány v JZD v Psářích. V obci byly dvě hájenky – jedna v Psářích, druhá na Lipině. V r. 1984 byla omlazena třešňovka v Psářích. V r. 1985 byla postavena nová prodejna na místě bývalé kovárny, otevření se dočkala v r. 1987.

Společenský život v 80 tých letech byl poměrně rušný – stavívalo se MDŽ, mírové ohně na 1. máje, pouť, posvícení, pořádaly se zájezdy např. na Zemi – živitelku.

       Původně mělo být v Psářích vybudováno 6 bytových jednotek, což se však nerealizovalo. V r. 1988 – 89 byla zastavena výroba granulovaného krmiva pro skot na sušičce v Psářích a byla zde založena výroba březových košťat. V r. 1991 se v obci objevují první podnikatelé – truhlář, kočí, reklamní agentura … V r. 1992 bylo transformováno družstvo – nyní má cca 50 zaměstnanců. V r. 1993 byl opraven rybník v Psárech na návsi, byly vyčištěny prostory kolem rybníka. Na Veselce v pronájmu v hospodářském areálu začala pracovat pila, hospodářský dvůr v Psárech má v pronájmu družstvo. Na Lipině se objevil záměr na vybudování malé továrničky na bylinné produkty, nebyl však realizován. V r. 1995 byla opravena požární nádrž na návsi. Rybník Poupě byl restituován a slouží jako přírodní koupaliště. Prodejna smíšeního zboží je ve vlastnictví obce. Dále jsou v obci tři samostatně hospodařící rolníci. V r. 1996 byla opravena fasáda kostela a okapy, opravena zeď kolem kostela. Proběhly opravy obecního úřadu a hasičárny. V r. 1997 obec převzala knihovnu do své správy (cca 400 svazků). Ve vodě byl prokázán radon. Soukromníkem byly dokončeny výsadby ořešákových plantáží. V r. 1998 byla rozšířena telefonizace, proběhla sbírka na obnovu kostela. V r. 1999 někdo vypustil rybník Poupě, dále byl v Dubovce ukraden litinový mříž, zkrachovala firma Dřevounion na Veselce. Byla pořízena urbanistická studie obce a vybudováno nové hřiště za fořtovnou. Byly opraveny vnitřní omítky kostela, revitalizována třešňovka, na Veselce opět působí majitel pily pan Hák. V čp 42 působí firma EKOZYM. Je restituována hájenka. V r. 2001 byly restaurovány malby v kostele, je podán návrh na restauraci varhan.