Historie obce
První písemná zmínka o obci Vodslivy pochází z roku 1436. Ve středověku nebyly domy v městech číslovány, tehdy měl každý dům své domovní zanesení nebo název podle své polohy. Podle nich byli jejich majitelé jmenováni. V tomto případě byli obyvatelé osady zváni "od slívy" podle nějak významného stromu slívy a z toho vznikla spřežka Odslivy. Poté se přidalo V, tedy Vodslivy, v němž ds někdy splývalo v c -- Voclivy (Dr. Antonín Profous). Obyvatelé Vodsliv se přiklánějí spíše k tomu, že název obce Vodslivy vznikl od místa, kde se slévají vody.
Vodslivy byly poddaným panstvím Komorního Hrádku nad Sázavou. V roce 1600 bylo v obci 7 rolnických usedlostí a 2 chalupnické usedlosti. Během třicetileté války byla vesnice vypálena nepřátelskými švédskými vojsky a kolem roku 1700 musely být budovy znovu postaveny. Roku 1800 se vesnice rozrostla, měla 37 čísel popisných.
V roce 1891 byl postaven obecní hostinec za 3 585 zlatých. Peníze se stržily za prodaný obecní les. Nájemcem byl Stání pivovar v Benešově. Spolu s hostincem byla postavena i obecní kovárna, kde byl dlouholetým nájemcem František Michálek.
V roce 1934 se v Posázaví konaly manévry. Počátkem září snad každodenně pochodovali přes Vodslivy vojáci. V této obci byli ubytovaní hradečtí dělostřelci. Na rozloučenou byla v hostinci na návsi muzika.
Místní odbor dobrovolných hasičů roku 1942 nacvičil a sehrál veselohru "Vítězství fořta Meruzalky" a o rok později veselohru "Šťastní otcové". V pondělí 7. května 1945 už chtěli občané z Vodsliv vyvěsit československou vlajku. Ale asi ve čtyři hodiny odpoledne přitáhly do Vodsliv oddíly esesáků s tanky a dvěma děly. Děla vojáci namířili na ves. Procházeli stavení a hledali zbraně. Monitorovali, kdo vchází a vychází ze vsi. Kolem půlnoci najednou přijel na motorce německý voják a za chvíli odjeli. Dne 11. května 1945 už přišla do Vodsliv Rudá armáda, a to oddíly tankové, které se v obci ubytovaly.
V září roku 1945 se v obci zavedla elektřina a roku 1947 telefonní linka. Roku 1950 ve Vodslivech začal pan řídící učitel z Ostředka promítat pravidelně filmy. Prvním filmem, který se v obci promítal, byl "Zvýšíme sklizeň v naší obci". Roku 1952 do obce několikrát také zavítalo putovní kino. Prvním filmem, který se promítal, byly "Děti kapitána Granta". Kino ve vsi nebylo moc oblíbené, na filmy chodilo málo lidí. Jediný film, který měl velkou návštěvnost, byl maďarský film "Kolonie pod zemí". Od roku 1960 do roku 1990 patřily Vodslivy pod obec Ostředek. V roce 1990 se osamostatnily.
Ve Vodslivech se nachází obecní úřad s požární zbrojnicí, malé hřiště a požární nádrž. V budově obecního úřadu je také hostinec a obchod, ale oboje je zavřené. Hostinec příležitostně slouží jako společenský sál. Obecní úřad byl postaven z dřívější obecní kovárny.
V obci jsou dva kopce, které slouží k odpočinku a relaxaci- Horka a Skřivánek. Středem vesničky protéká Vodslivský potok a její okolí je protkáno řadou turistických tras a cyklostezek. Velice proslulá je místní jízdárna. Místní jezdecká stáj nabízí jízdu na koni, výcvik jezdců i koní, ustájení zvířat v boxech a odchov hříbat. Součástí stáje je 28 hektarů udržovaných pastvin, venkovní i kruhová jízdárna, sedlovna, klubovna a sociální zařízení. Na části pozemků jsou umístěny přírodní překážky.
V obci se pravidelně konají posvícenské zábavy.