Obec Popovice

V roce 1886, když byly naplněny stodoly rolníků, zvláště ten rok bohatou úrodou, vznesla se nad Popovicemi krutá bouře a blesk zapálil stodolu u Rálků č.p. 26. Oheň zajisté by byl strávil veškerý jeho majetek, kdyby usilovným pobízením občanů p. farářem Janem Veberem a nájemcem místního dvora Bemardem Priestrem, aby donášeli vodu Filipu Bondymu, který seděl na střeše, majetek částečně uchránil. Po ohni rokováno o tom, aby v rozsáhlé obci zdejší zřízen byl sbor dobrovolných hasičů a hned přikročeno k práci

V ten čas byl starostou obce Josef Hübsch, který s farářem Janem Veberem, řídícím učitelem Janem Kábou a nájemcem dvora Bemardem Priestrem, sezvali několik pokrokových občanů k starostovi na schůzi, kde učitel Theodor Pivoňka vysvětlil nutnost zřízení hasičského sboru. Na této schůzi přítomni byli, kromě již jmenovaných Jan Hruška, starý z Popovic, Antonín Kouba, starý z Popovic, Vojtěch Hocek, hokynář z Popovic, Jan Hruška z Věžniček, Jan Červ, rolník z Pazdemé Lhoty, Jan Bach rolník z Věžniček,učitelé Jan Kovář a Vincenc Vurm, Josef Škarda, mlynář z Popovic, Filip Bondy obchodník z Popovic, Jan Bach, Jan Bach Hokynář z Popovic, Antonín Dvořák, rolník z Popovic a Jan Brabenec, rolník z Popovic. Usneseno žádati o stanovy, které vypůjčeny od hasičského sboru v Maršovicích. Poté usneseno zakoupiti od firmy R. Smekal v Praze stříkačku, jejím zakoupením pověřeni Bemard Priestr a Antonín Kouba. Hned v následujících dnech byla stříkačka, s dodáním do stanice Bystřice, za 460 zl. koupena.

 Tak byl učiněn první krok k založení sboru dobrovol. hasičů v Popovicích. V krátkém čase došly žádané stanovy, které byly podle vzoru vypůjčených sestaveny a svolána první ustavující valná hromada, která se konala dne 6. března 1887. První v této valné hromadě, v níž po zvolení volební komise, dálo se přihlášení členů zakládajících příspěvkem jednou pro vždy 10 zl. Zakládajících přihlásilo se tehdy 9, a sice Jan Veber, Jan Kába, Theodor Pivoňka, Jan Kovář, Bemard Priester, Jan Škarda, Filip Bondy, Vojtěch Hocek a Jan Bach. Za starostu spolku zvolen pan farář Jan Veber, náměstkem Bemard Priester. Při první výborové schůzi pak zvolen jednatelem Jan Kovář, pokladníkem Jan Kába a hospodářem Josef Skarda. Prvním velitelem sboru byl zvolen učitel Theodor Pivoňka a cvičitelem učitel Vincenc Vurm. Pokladna sboru dělila se na dvě části a sice pokladnu sborovou a pokladnu bratrskou. Účelem pokladny sborové bylo spravovati jmění sboru, bratrská pak vydržovala pány hasiče při různých sborových výletech, vycházkách a jiných hasičských podnicích. Jak zprvu poukázáno, byla zakoupena stříkačka, dále 2 žebříky, 22 plátěných košů na vodu, hadice, 1 pochodeň. Stříkačka byla pro první čas uložena ve stodole Josefa Škardy, který měl též v opatrování výzbroj a nářadí.

 Sbor byl přihlášen do svazku župy Ostromeč, tato pak sbor přihlásila k Zemské ústřední hasičské jednotěPrvní požár, kde sbor zasahoval vznik16. srpna 1887, blesk zapálil část budovy velkostatku, zvanou Ovčín. O tom, že začátky činnosti sboru nebyly lehké svědčí stav jmění koncem roku 1887, kdy příjem byl 255,05 zl., vydání 400,94 zl. Schodek tedy činil145,05 zl. V této době měl sbor 9 členů zakládajících, 15 přispívajících a 22 činných. Dne 7 .září 1890 se konal v Popovicích sjezd župy Ostromeč a cvičení za účasti sborů z Poříčí, Benešova, Nesvačil a Mokré Lhoty. Bylo to první veřejné vystoupení a zároveň první podnik sboru. V roce 1897 se sbor zúčastnil požáru u Šimonů na Věžničkách. Sbor dopravil sám bez přípřeže stříkačku z Popovic až na místo požáru. Dostalo se mu za to veřejné uznání. V roce 1902 sbor zvolil zábavní výbor a založil vlastní knihovnu. Knihovna měla zpočátku 17 svazků, ale v krátkém čase zmohutněla a plnila své poslání. Bylo usneseno vybírati při každé schůzi 2 haléře na knihovnu. Kromě knihovny začal sbor provozovat i další kultumí činnost, a t ochotnické divadlo. První bylo sehráno dne 11. května 1902, divadlo pak bylo hráno i v letech následujících. V roce 1904 namaloval učitel Hodík oponu pro divadelní hry , která zachycuje Popovice ještě před povodní. 0 tom, že sbor pamatoval i na vlastní vzdělávání členů, svědčí zápis v kronice z roku 1903, kdy velitel sboru přednášel "0 důležitosti dobrovolného hasičstva a jejich úkolech, o bezpečnostní službě v obci a o strategii a taktice při požáru.

Jednou z nejhorších událostí v obci byla velká povodeň dne 17 .června 1906, kdy došlo v důsledku silných dešťů k protržení hráze rybníka a dolní část obce se tak proměnila v mohutný prudký veletok, jenž strhával vše, co se mu postavilo do cesty. Povodeň si vyžádala 5 lidských životů a další ztráty na zvířectvu a majetku. Záchranných prací se zúčastnil všestranně i hasič- ský sbor. Velitel Fr. Dvořák a Václav Fejtek prožili jednu z nejstrašnějších nocí, když začala průtrž mračen ujali se záchranných prací a horlivostí by málem přišli o životy .V poslední chvíli se vyšplhali na mohutný strom pod hrází a oba byli nuceni setrvat zde až do 11. hodiny noční. Oba byli očitými svědky celé katastrofy. Hmotných škod nebyl ušetřen ani sbor, kdy voda odplavila a poškodila mnoho nářadí a také 280 svazků knihovny . Dne 9. června 1907 se konalo v Popovicích okrskové cvičení za účasti 12 sborů z župy Benešovské, Votické a Podblanické. V létech 1908-13 činnost sboru stagnovala, stejně tak v létech 1. sv. války (1914-18), kdy bylo nejdůležitější zachovat sbor vůbec při životě. Osm členů sboru odešlo do války a jeden z nich, Karel Hocek, ve válce padl.

 Z válečných let stojí za zmínku stavba nového hasičského skladiště v roce 1915. 28. října 1918, v den samostatnosti, byl konán slavnostní průvod obcí a po tomto datu obnovil sbor svou činnost. Vedení se ujaly mladší síly a tím započala nová éra hasičského sboru. Bohužel, tímto zápis v kronice končí. Další činnost sboru pak je zaznamenána jen podle knih zápisů ze schůzí, které však jsou rozdílné podle toho, jak jednatel pečlivě prováděl zápisy, v mnoha případech jsou však velice stručné a zprávy činovníků na valných hromadách nejsou zaznamenávány. V roce 1925 byl ke sboru Popovice přijat hasičský sbor Věžničky. Koncem téhož roku byla zakoupena nová motorová stříkačka, která byla obecním zastupitelstvem slavnostně předána sboru 13. června 1926. Slavnostního předání se zúčastnily okolní sbory a bylo při něm provedeno cvičení. Z let 1935-65 nejsou k dispozici ani knihy zápisů a tudíž není ani přehled o činnosti sboru. Další zprávy pokračují až rokem 1966, kdy byla v Popovicích konána okresní soutěž požámích družstev za účasti 29 družstev. Na závěr soutěže provedlo domácí družstvo ukázkový zásah na hořící objekt. V šedesátých a sedmdesátých létech se do činnosti organizace zapojoval také zájmový kroužek mladých požárníků a každoročně se zúčastňoval okresních soutěží s velmi dobrými výsledky .

Sedmdesátá léta byla určitým vrcholem práce s mládeží. V roce 1971 zde bylo uspořádáno okresní kolo soutěže mladých požárníků za účasti 27 družstev. V tomto roce získal sbor novou motorovou stříkačku PPS 12, v následujícím roce pak nákladní auto Tatra 805 od ministerstva obrany. Ještě v roce 1972 při soutěži požárních družstev v Jankově zvítězil a postoupil do okresního kola. Kolektiv mladých požárníků pod vedením Rudolfa Kunického a Karla Zelenky obsadil pak v okresním kole soutěže 3 .místo a v roce 1973 na soutěži v Ouběnicích 1. a 3 .místo. V roce 1974 kolektiv mladých požárníků reprezentoval okres Benešov na oslavách 110. výročí založení prvního hasičského sboru v Čechách ve Velvarech. V roce 1975 obsadil v okresní soutěži první místo a za odměnu sbor pro kolektiv zájezd do Krkonoš. V roce 1976 bylo utvořeno i soutěžní družstvo žen. Jejich vstup do soutěží byl výborný a na okresní soutěži v Bystřici obsadily 2. místo, stejně jako družstvo mužů. Nejlepšího výsledku dosáhla tato družstva v roce 1978, kdy po vítězství v okrskové soutěži postoupila do okresního kola v Miličíně, kde obě družstva získala první místo. V přeboru jednotlivců se pak Vladimír Dvořák ml. umístil na druhém místě. Miluše Dvořáková tuto soutěž vyhrála a po vítězství i v krajském kole postoupila do národní soutěže, kde obsadila velmi pěkné 4. místoV roce 1981 prováděl sbor přestavbu požární zbrojnice, kde bylo odpracováno 1 283 hodin, nejvíce Jos. Dvořák, Jar. Hocek, Vl. Dvořák, Petr Vilímek, Václ. Kautský a Miloš Dvořák. V roce 1983 byl v obci vybudován vodovod na němž se významně podíleli členové sboru. Členská základna k 1. lednu 1999. Celkový počet 32 členů, z toho 1 žena.

Výbor SDH v roce 1999: starosta Miroslav Červ, nám. starosty Václav Kautský, velitel Milan Peterka, zást. velitele Karel Hendrych, strojník Miloš Dvořák, ref prevence Jiří Voříšek, jednatel František Páv, hospodář Karel Hendrych, člen výboru Petr Vilímek, předseda KRK Petr Pitelka, členové Ladislav Prikner a Miloš Dvořák.