Dávnověkost

V šedé dávnověkosti patřil kraj, v němž leží naše vesnice k župě kouřimské(zličské), jejímž střediskem byl hrad Kúřím(Zlíč) nynější Kouřim.

Bylo to panství rodu Slavníkovců. Když tento rod r.997 vymřel, dostal se tento kraj pod vládu Přemyslovců.

Dle popisu pražské arcidiecéze, který udělán byl na rozkaz arcibiskupa Arnošta z Pardubic mezi r. 1334 – 1350 patřily archidiakvátu kouřímskému a jeho části diakvátu štěpánovské fary: Okrouhlice, Kozmice a Teplýšovice.

Rytíři Jiskrové

V Petroupimi stával dvorec rytířů Jiskrů, kteří se psali z Petroupimě. Soudě dle okolních dvorů byl asi vystavěn z kamene.

1318 Beneš rytíř z Petroupimi

Roku 1318 sídlil tu Beneš rytíř z Petroupimě.

1358 Ctibor rytíř z Petroupimi

Roku 1358 uvádí se tu Ctibor rytíř z Petroupimě, který byl spolupatronem teplýšovského kostela s rytířem Přísňakem z Kozmic.

1388 Slávek rytíř z Petroupimi

Roku 1388 daroval Slávek rytíř z Petroupimi kus lesa kostelu v Teplýšovicích, kde byl tenkráte farářem Petr z Královic (1379 – 1395).

1440 Jan z Petroupimi

Roku 1440 zúčastnil se rytíř Jan z Petroupimi sjezdu šlechty v Čáslavi.

1463 Aleš Jiskra rytíř z Petroupimi

V šlechtickém tituláři připomíná se r.1463 v Petroupimi rytíř Aleš z Petroupimi s manželkou Kateřinou.

1534 Vilém Jiskra rytíř z Petroupimi

Roku 1534 v témže tituláři je uveden Vilém Jiskra rytíř z Petroupimi.

1560 část pod Konopištěm

Roku 1560 patřila již část usedlostí k panství konopišťskému, neboť v zápise z r.1560, kterým Vilém ze Šternberka po svém otci Adamu ze Šternberka ujímal toto panství mezi vesnicemi k němu patřícími se uvádí i Petroupim se 6 usedlými.

Dějiny konopišťského panství

1562 Vilém ze Šternberka

Držitelem panství konopišťského byl Vilém ze Šternberka do r.1562. PO něm dostal Konopiště Jan ze Šternberka a držel je do roku 1578.

1578 Adam ze Šternberka

Po něm následoval Adam ze Šternberka, který zemřel r.1588 bezděten. Od tohoto roku Arkleb z Kunovic na Brodě Uherském a Suku.

1604 Přech z Hodějova

Roku 1604 koupil panství Přech z Hodějova a ten je držel do r.1610.

1622 Albrecht z Valdštejna, Pavel Michna z Vacínova 1623

Po něm následoval jeho syn Bernard a ten je držel do r.1622, kdy je dostal Albrecht z Valdštejna a 22.února 1623 Pavel Michna z Vacínova generální komisař Čech po bělohorské bitvě .

1636 Václav Michna, 23/5 1667 Zikmund Michna

Roku 1636 zdědil panství jeho syn Václav a držel je do 23. května 1667, kdy je odkázal svému synovci Zikmundu Norbertovi hraběti z Vacínova.

Jiří ze Sitzensdorfu 1673

Jeho syn Jiří prodal prodlužené panství Jiřímu Ludvíkovi, rytíři ze Sitzensdorfu r. 1673.

Jan z Vrtby 1715

Od syna tohoto držitele – Filipa koupil panství toto František Karel Přehorovský z Kvajesovic, který je r.1715 prodal Janu Josefu rytíři z Vrtby, který přikoupil statek mračský s mnohými vesnicemi mezi nimiž se uvádí i Petroupim.

1734 František z Vrtby

Týž zemřel 14.srpna 1734 a po něm zdědil panství jeho synovec František Václav hrabě z Vrtby. Protože byl nezletilým vládla za něho jeho matka Marie Anna rozená z Klenového provdaná podruhé za Tekolli de Galagach.

18.7. 1775 selské povstání

18.července povstali ozbrojení konopiští poddaní proti svému panstvu. Tentokráte byl direktem panství Josef Schaller. Povstání bylo zdoláno zbraněmi. Asi i někteří petroupimští se zúčastnili této vzpoury. Mezi zabitými byl Jakub Hanibal z Kozmic č.14 starý 45 let.

1775 Robotní patent Marie Terezie

Robotním patentem císařovny Marie Terezie z r.1775 byla zrušena osobní nesvoboda selského lidu, poměr mezi vrchností a poddanými stal se právním poměrem, takže bylo poddaným vráceno alespoň starodávné a přirozené právo žaloby proti útisku.

1762 Krajské úřady

Pro lepší dohled na zachovávání tohoto zákona bylo proměněno posadrádní zřízení krajských hejtmanů, kteří byli osoby stavu panského nebo rytířského v kraji usedlí. Na jejich místa byly ustaveny královské krajské úřady, jakožto dozorci nad plněním vyšších rozkazů. V jejich čelo byli postaveni státní zřízenci úplně závislí na gubernice (nejvyšším úřadu zemském, kterému v Čechách stál šlechtic – zákon z r.1762).

1781 Zrušení nevolnictví

Roku 1781 zrušil císař Josef II. Nevolnictví. Sedlák stal se osobně svobodným mužem, nebyl vázán setrvati ve svazku velkostatku, jeho děti nesměly býti již nuceny k panské službě, měly již volnost věnovati se řemeslu nebo studiu, mohly vcházeti ve sňatek bez povolení panstva. Tím nebyl poddanský svazek zrušen, vrchnosti si zachovaly část soudní správy a berní, zůstaly selské platy a roboty plynoucí z práv pánů k poddanské půdě, ale i ty měly býti nově upraveny. Josef II.spojil tuto otázku s reformou pozemkové daně, které měla podléhati stejně půda dominikální (panská) i rustikální (patřící poddaným)

1785 Nový katastr

Roku 1785 byl zdělán nový katastr vyměřující každou parcelu.

1789 Nové zdanění

Roku 1789 byly prohlášeny zásady nového zdanění. 13% hrubého výnosu průměrného mělo býti odváděno státu.

Poddaní měli právo se vykoupiti nebo za robotu a jiné dávky dávati vrchnosti 17% hrubého průměrného výnosu.

Těmito reformami ulehčilo se selskému lidu, ale šlechta byla zle dotčena.

1830 Jan z Lobkowitz

František Josef hrabě z Vrchoty zemřel 27.srpna 1830 odkázav své panství knížeti Janu Karlovi z Lobkowic.

7.9.1848 Zrušení poddanství

Za tohoto držitele panství dne 7.září 1848 (za císaře Ferdinanda V.) zrušil říšský sněm ústavodárný ve Vídni poddanství a dal selskému lidu občanskou rovnoprávnost.

Patrimoniální(dědičné) vrchnosti byly odškodněny závazným výkupem dávek u poddanských robot, které provedly zemské fondy vyvazovací. Toto zrušení posledního zbytku středověkého feudalismu (soustava šlechtické vlády) byly nejcennějším výsledkem revoluce roku 1848.

František Lobkowitz

Po Janu Lobkowicovi nastoupil jeho syn František Eugen kníže z Lobkowic, kterého svobodní občané zvolili starostou benešovského okresu.

Arcivévoda František de Este

Roku 1887 koupil panství konopišťské následník rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand de Este.

Kdyby prozřetelnost boží nebyla určila, aby byl degenerovaný následník trůnu zabit principem v Sarajevu 28. června 1914 i se svojí chotí Žofií, snad by byl skoupil celý benešovský okres a učinil jej germanským ostrovem v české zemi.

Československá republika

28.říjen 1918 přinesl svobodu všemu lidu Československému a majetek zpupného Habsburka připadl Československé republice.

obecní kronika - Josef Patka