Strnad obecný

Emberiza citrinella (GPS: N 49°47,446´ E 14°49,756´)

poznávací znaky: Jde o typický druh otevřené zemědělské krajiny s rozptýlenou zelení. Ke zpěvu sedává na vyvýšených posedech – osamělém stromě či kůlu, není příliš plachý, má tělo velikosti vrabce a silný zobák, s oblibou se koupe a pije v loužích, potravu sbírají často ze země, samci mají citronově žlutou hlavu s nahnědlými lícemi a žlutavou spodinu těla, samice je mnohem méně žlutavá, svrchní strana těla je hnědě žíhaná, jeho hlas „ci-ci-ci-ci-ci-ci-cííí“ lze slyšet v mnoha oblastních dialektech (nářečích).

FOTOGRAFIE


HLAS

biologie: u nás stálý, hnízda si staví z větviček a trávy nejčastěji na zemi, vejce jsou šedobílá s tmavými kresbami či skvrnami, živí se hlavně semeny trav, na jaře a v létě i hmyzem, plži či žížalami

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých v zemědělské krajině. Napomáhá rostlinám v rozšiřování semen. Jeho zpěv je neodmyslitelnou zvukovou kulisou krajiny českého venkova.

zajímavosti: Ačkoliv do nedávna patřil strnad obecný v České republice k nejhojnějším druhům, poslední dobou se zde relativně rychle snižuje jeho početnost a stejně tak ve zbytku Evropy. Na vině je zcelování pozemků, ubývání křovinatých remízů, intenzifikace a chemizace zemědělství (pesticidy, průmyslová hnojiva, mořené osivo) a masívní pěstování řepky olejky na místo obilovin. Josef Jungmann napsal „Když se strnadi hnízdí, samcové řevniví vyštipují násilně soumily své.“ Odtud tedy zřejmě pochází slovní spojení vystrnadit někoho.

jak pomoci strnadům: Zachovat, udržovat a obnovovat rozptýlenou zeleň v zemědělské krajině, podporovat pestrou nabídku potravních zdrojů a minimalizovat používání pesticidů, zejména na okrajích polí.